|
|
Násilí a agresivita na zdravotnickém pracovišti se zaměřením na pracoviště akutní psychiatrické péče
Němec, Tomáš ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Záměrem bakalářské práce bylo přinést základní informace o agresivitě na vybraných pracovištích Psychiatrické nemocnice Bohnice. V rámci zpracování bakalářské práce byl zadán dotazník 194 respondentům vykonávajícím povolání všeobecné sestry nebo zdravotnického asistenta, na odděleních akutní péče a následné péče psychiatrické, protitoxikomanské a gerontopsychiatrické. Šetření proběhlo v průběhu prosince 2016 a ledna 2017. Z hlavních výsledků vyplynulo, že respondenti z PN Bohnice se s agresivními pacienty setkávají s vysokou frekvencí, tj. denně nebo týdně v 60 % případů. Většina respondentů (92 %) se setkala s agresí slovní i fyzickou. Nejčetnějším druhem fyzické agrese je ničení věcí (52 %), napadení zdravotníka (40 %) a sebepoškozování (39 %). Nejčastějším agresorem je pacient (muž 50 %; žena 44 %), méně často návštěvy a rodina pacienta (3 %). U mužů je vyšší podíl fyzické agrese, než u žen o více jak 13 %. Podle zdravotníků je nejčastější příčinou agrese nemoc (67 %), dále strach a úzkost (32 %) a na třetím místě skončilo prostředí (27 %). Zdravotníci řeší konfliktní situace nejčastěji domluvou (97 %), v druhém pořadí ve spolupráci s dalšími zdravotnickými pracovníky, tzn., že volají příslužbu (55 %) eventuálně lékaře (44 %). Z omezovacích prostředků se na odděleních nejčastěji používá medikace...
|
|
|
Motivace všeobecných sester k práci v psychiatrické léčebně/nemocnici
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Motivace je síla, která modifikuje a ovlivňuje lidské chování v pracovním procesu. Být motivovaná ke své práci je pro sestru velice důležité - jedním z významných motivátorů je vzdělávání a možnost jeho uplatnění v ošetřovatelské profesi. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit základní motivační a demotivační faktory sester při rozhodování o výběru povolání v psychiatrické léčebně/nemocnici a zmapovat, zda znalosti z kvalifikačního vzdělání a praxe mají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. K cílům byly stanoveny čtyři hypotézy. H1: Základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN je smysluplnost práce. H2: Hlavním demotivačním faktorem je obava z možného ohrožení ze strany pacienta. H3: Znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. H4: Studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry PL/PN motivujícím prvkem. Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvantitativního výzkumu s využitím dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 100 sester pracujících v psychiatrickém ošetřovatelství, které získaly kvalifikační vzdělání na VOŠ v oboru Diplomovaná všeobecná sestra nebo na VŠ v bakalářském studijním programu Ošetřovatelství. Na základě výsledků šetření bylo zjištěno, že základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN u většiny oslovených respondentek není smysluplnost práce, ale zájem o psychiatrické ošetřovatelství. Za hlavní demotivační faktor je respondentkami převážně považována psychická náročnost práce, nikoliv obava z možného ohrožení ze strany pacienta. Dále bylo zjištěno, že znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN a studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry v PL/PN motivujícím prvkem. Výstupem výzkumného šetření je doporučení pro možný obsah kvalifikačního studia z hlediska motivace a efektivní přípravy psychiatrických sester pro praxi.
|
|
|
Sestra na psychiatrickém oddělení jako zdroj jistoty a důvěry duševně nemocného
TICHÁ, Kateřina
Duševní onemocnění je v očích veřejnosti často tabuizovaným a stigmatizujícím jevem. Stejně tak práce sestry na psychiatrickém oddělení je v celé řadě publikací považována za nedůležitou. Sestry pracující na tomto oddělení jsou označovány jako neschopné práce na ostatních odděleních. V teoretické části práce je nejdříve zmíněna současná psychiatrická péče v České republice. Dále je zmíněna historie psychiatrické péče. Největší kapitolu tvoří obecné vymezení komunikace, její formy a dále specifika komunikace s duševně nemocným. Teoretickou práci uzavírá kapitola věnovaná etice a právní stránce v oblasti psychiatrie. A samozřejmě sestra jako osobnost tvoří také svoji zaslouženou část. Cíle bakalářské práce byly čtyři. Prvním cílem bylo zjistit, zda je autorita sestry nedílnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o duševně nemocné. Dále bylo cílem odhalit, zda sestry na psychiatrickém oddělení posilují svoji autoritu dodržováním komunikačních zásad a postupů. Předposledním cílem bylo odhalit, v čem spatřují sestry se zkušenostmi z oddělení jiných medicínských oborů nejpodstatnější rozdíly v nárocích na ně kladených v rámci realizace ošetřovatelského procesu. Posledním cílem bylo prozkoumat, zda sestry na psychiatrickém oddělení znají a dodržují obecné zásady pro komunikaci s duševně nemocnými. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Vnímají sestry vliv, který plyne z jejich autority, jako pozitivní aspekt ošetřovatelské péče o pacienty na psychiatrickém oddělení? Je při práci sestry s duševně nemocnými posilována její autorita prostřednictvím dodržování komunikačních zásad? Jaké nejčastější rozdíly v ošetřovatelské péči spatřují sestry aktuálně pracující na psychiatrickém oddělení v porovnání s odděleními jiných medicínských oborů, na kterých v minulosti samy působily? Mají sestry na psychiatrickém oddělení znalosti o zásadách komunikace s duševně nemocnými a jsou tyto zásady dodržovány? Výzkumným souborem byly čtyři sestry pro pozorování a sedm sester pro polostandardizované rozhovory na Psychiatrickém oddělené v nemocnici České Budějovice, a.s. První část výzkumu pracuje s pojmem autorita. Výzkum poskytl výsledek, že by se neměla vyskytovat mezi sestrami a pacienty autorita a sestry samy se snaží být spíše společníkem a pomocníkem k úspěšné léčbě a péči o duševní zdraví. Všechny sestry spíše hovoří o důvěře, která je prý nezbytná pro efektivní ošetřovatelskou péči a komunikaci s klientem. Proto se snaží vždy pacientovi poskytnout maximum informací přijatelnou formou a minimalizovat tak strach z neznámého prostředí a mnohdy i z vlastní nemoci. Zároveň však vyžadují a dbají na důsledné dodržování pravidel ze strany pacientů, což v důsledku pocit důvěry posiluje. Všude ve zdravotnictví a při práci s lidmi je komunikace důležitá, ale sestry tvrdí, že v péči o duševně choré je nutné nedělat chyby, především právě v komunikaci. Při výzkumném pozorování svým chování a přístupem potvrdily, že své veškeré jednání maximálně podřizují pacientovi. Při péči o duševně nemocného člověka je nutno snahu o získání důvěry minimálně zdvojnásobit pro posílení pocitu bezpečí a jistoty. Sestry si také uvědomují, že spolupráce s pacienty závisí i na jejich osobnostních kvalitách a uznání pacientovy individuality.
|
host ::
RSS.